„Vše, co má svůj začátek, má i svůj konec“ (Matrix). Snad lze naši dobu youtuberů, influencerů, namluvených knih, automatického rozeznávání textu a jeho převodu na mluvené slovo charakterizovat jako dobu konce nadvlády písma. Ale jaký byl jeho začátek – obrázek, nebo číslo? Jak nejstarší písma vypadala, jak fungovala, co zapisovala, komu / čemu sloužila? A co si o tom myslí Rudyard Kipling? Náš cyklus začne prvními nesmělými krůčky tisíce let před Kristem a přes různé klínopisné a hieroglyfické systémy dojde až tam, kde se obvykle začíná – k převzetí písma Řeky.

1. sobota – Jak vzniklo první písmo?
Dozvíme se, že rozhodujícím impulzem vzniku písma byl dálkový obchod. Vysvětlíme si jednotlivé kroky, jimiž z malých figurek označujících zboží vzniklo seriózní písmo a vyrobíme si seznam zboží, jaký se používal před pěti tisíci lety v Mezopotámii. Věděli jste, že Kipling věnoval vzniku písma roztomilou povídku?

2. sobota – Klínopis(y)
Klínopis vzniká díky technice psaní s psacím nástrojem – rydlem, kdy se zapsané přestává podobat obrázkům (vědecky řečeno „ztrácí svoji ikonicitu“). Kde všude, jakými jazyky a jak dlouho se tak psalo? Jaký je nejslavnější klínopisný nápis a proč jej Dareios napsal, když si jej nikdo nemohl přečíst?

3. sobota – Hieroglyfy
Egyptským hieroglyfům se věnuje jiný cyklus, ale věděli jste, že ve starověku existovala celá řada dalších hieroglyfických písem? Kdo a proč si je vymyslel? Jak se anatolskými hieroglyfy zapíše vaše jméno a proč je to poněkud nepraktické?

4. sobota – O čem se psalo? 
Povíme si, o čem všem se psalo ve zlaté éře klínopisu a jako příklad tehdejší globalizace si vypočteme písma a jazyky, jak se našly ve starověkém středomořském přístavu Ugaritu. A proč si myslím, že jeho poslední král byl budižkničemu?

5. sobota – Dvě pokroková nepochopení 
Poslední etapa bude zkoumat převzetí egyptských hieroglyfů západními Semity a od těchto Semitů Řeky. Ukážeme si, že to pohříchu nebyli geniální spisovatelé, ale přízemní gastarbajtři, kdo jsou za to zodpovědní.