Provázíme děti od pěti let až do maturity, říká ředitelka Centra pro talentovanou mládežČlánky >>

Co začne sobotními kurzy o vesmíru nebo Egyptě, může skončit třeba mezinárodními zkouškami a přijetím na univerzitu v cizině. Centrum pro talentovanou mládež v Praze patnáct let nabízí nadaným a motivovaným studentům, aby se vzdělávali do větší hloubky, než jim umožňuje jejich škola. „Máme už absolventy, kteří s námi jsou skutečně celou dobu. Z dalších našich absolventů se stávají instruktoři, kteří chtějí vrátit to, co do nich někdo jiný vložil,“ říká zakladatelka Jeanne Bočková.

Co vaše Centrum pro talentovanou mládež (CTM) vlastně všechno dělá?

Jsme organizace, která od roku 2011 nabízí motivovaným mladým lidem možnost rozvíjet se nad rámec toho, co dělají ve škole. Mají možnost u nás absolvovat mezinárodně uznávané AP (Advanced Placement) kurzy, které jim nejen rozšíří obzory, ale také jim umožní se hlásit na vysoké školy v zahraničí. Rozhodující pro nás není věk studenta, nýbrž jeho schopnost studovat online v angličtině, ale dá se říct, že u nás najdete kurzy pro děti od 11 let. A pro mladší máme Objevitelské soboty, což je prezenční program, kde se děti od pěti let mohou dozvídat víc o tom, co je zajímá. Momentálně s námi studuje 860 studentů, z toho tři sta na partnerských středních školách.

Jak takový online kurz vypadá? Máte nějaké přednášky a skupiny na Zoomu?

Ne, nic takového, studují samostatně. Máme pro ně připravené technické prostředí, kde je nachystaný kurz, materiály, podmínky úspěšného dokončení. Každý kurz má svého mentora, který připravuje studijní materiály, harmonogram, studenta kurzem provází a uděluje zpětnou vazbu. U těch nejmladších zhruba do třinácti let nám jde hlavně o to, aby se naučili odbornou angličtinu a zároveň si mohli vybrat téma, které je baví, ať už je to kreativní psaní, historie Britských ostrovů, nebo programování ve Scratchi. Tito nejmladší mají kurz namodelovaný na zhruba hodinu až dvě týdně, rozdělené do malých aktivit, takže si budují návyk pracovat podle akademických pravidel a zároveň i dobrý pocit z toho, že mají splněno. Když toto zvládnou, tak se jim otevírá možnost vybrat si z více než stovky kurzů. Je tam literatura, historie, ale také třeba matematika, fyzika, biologie.

Jak jste vaše kurzy vytvořili?

Řadu kurzů vytvořili naši američtí partneři a kurzy jsou akreditovány v USA, a využívány po celém světě. V rámci jejich platformy jsme si potom sami vytvořili kurzy pro mladší děti zhruba do třinácti let, o nichž už jsem mluvila, a kterým říkáme Junior Online. Další AP kurzy jsme pak vytvářeli my sami, nechali jsme si je akreditovat v USA. 

Kdo tvoří váš tým?

Máme tým asi čtyřiceti lektorů. Jsou to vyučující z vysokých i středních škol, absolventi vysokých škol, ale třeba i naši absolventi, kteří teď jsou v doktorandském studiu a chtějí vrátit to, co se u nás naučili. Lektoři nám doporučují další lektory, i my sami oslovujeme naše úspěšné absolventy a nabízíme jim instruktorskou pozici. Některé lektory nám doporučují i nadace, které podporují studenty ve studiu na zahraničních univerzitách. Zázemí tvoří pět lidí, všichni pracujeme online.

Jaká je struktura kurzů? A jsou k přihlášení nutné například nějaké přijímací zkoušky?

Většina kurzů je od října do června a pololetní jsou na čtyři měsíce. K úspěšnému uzavření je třeba, aby student splnil 70 procent úkolů, ale zároveň musí dojít až na konec kurzu, nemůže skončit ve třech čtvrtinách s tím, že má splněno. Přijímací zkoušky nemáme, ale máme na webových stránkách detailně popsáno, pro jaké studenty se kurz hodí. Pokud si někdo není jistý, rádi se s ním spojíme a pomůžeme mu vybrat kurz, jaký je v jeho silách.

K čemu jsou vlastně AP kurzy výhodné?

AP kurz může být náhradou předmětu v mezinárodní maturitní zkoušce. Tuto mezinárodní maturitu se zkratkou IB můžete v česku skládat na méně než dvaceti školách, a na každé z nich se platí vysoké školné. U nás také platíte, ale mnohem méně. Můžete studovat na běžné české střední škole a poskládat si k tomu portfolio AP zkoušek, kterým u zahraničních i některých českých univerzit prokážete své studijní schopnosti a zároveň zájem o zvolený obor. Obvykle stačí i třeba dvě nebo tři takové zkoušky. Naši studenti si skládají svoje portfolio většinou hlavně s ohledem na své časové možnosti. Víme, že v prváku zvládnou třeba jeden kurz s jednou zkouškou, ale pak se jim podaří domluvit si, že dejme tomu namísto angličtiny budou pracovat na svých AP kurzech. Některé české univerzity zohledňují AP zkoušky v přijímacím řízení, některé střední školy ji uznají místo profilové části předmětu u maturity, takže student může mít „maturitu“ hotovou třeba už ve třetím ročníku a pak může jít třeba ve čtvrtém ročníku na vědeckou stáž. Výhodou je, že má student výsledky svých AP zkoušek v ruce už ve chvíli, kdy podává přihlášku na vysokou.

Jaká je u vás taková typická kariéra studenta?

Někteří začínají už na Objevitelských sobotách, v jedenácti letech si začnou zapisovat kurzy Junior Online, třeba z oblasti vědy. Na nižším gymnáziu zvládnou dva nebo tři kurzy, v sextě začnou s AP kurzy a potom volají a říkají, vzali mě na medicínu bez přijímaček. Nebo pokud se u různých nadací ucházejí o stipendia na zahraniční studia, hodně jim to může pomoci. Ale také jim to potom pomůže ve studiu na té samotné vysoké škole, protože už jsou zvyklí si skládat rozvrh, umějí si stanovit priority a hospodařit s časem. To jsou všechno dovednosti, které se hodí i celkově do života. Protože zejména spousta těch chytrých, nadaných dětí je zvyklá na to, že jim jde všechno samo, ale najednou už prostě nestačí, když se tomu budou věnovat ráno v tramvaji. Když píšeme, že časová náročnost je zhruba osm hodin týdně, tak nemůžou počítat s tím, že to sfouknou za dvě nebo tři.

Na druhou stranu hodně nadaných a přemýšlivých dětí jsou velcí perfekcionisté. Možná se raději ani nepřihlásí, když si nebudou jistí, že všechno zvládnou stoprocentně.

Dodat odvahy jim může to, že jejich škola nemusí vědět, že u nás studují. Máme takové studenty, kteří školu na přihlášku nevyplňují. A samozřejmě existují studenti a studentky perfekcionisté, co chtějí vždy dosáhnout ve všem sto procent. Mají možnost si opravovat cvičení nebo úkoly, ale je na zvážení instruktora, kolik takových úkolů opravit dovolí. Snaží se je posouvat dopředu a naučit je efektivně využívat čas. Říkají, jasně, když ti to na konci nebude vycházet, tak si to oprav, ale zatím pojď dál. Často jsou písemné úkoly u nás dost odlišné od toho, co znají děti ze školy, takže to chvíli trvá, než si na ten styl zvyknou, než se to vyladí.

Zdá se mi, že pro úspěch studenta jsou klíčové ty osobnosti mentorů nebo instruktorů?

Určitě. To, co studenti nejvíc hodnotí ve zpětných vazbách, je zejména přístup instruktorů. Jak jsou empatičtí, pomáhají pochopit věci, jak vedou studenty dál, inspirují je. A přijde mi skvělé, když už opravdu v raném věku mají studenti šanci se seznámit s odborníkem, který je bere vážně, hezky s nimi komunikuje a otevírá jim akademické možnosti.

Pojďme si chvilku ještě povídat o Objevitelských sobotách. Jak probíhají?

Objevitelské soboty jsou projekt, k němuž jsem načerpala inspiraci v Irsku. Vytvořili jsme nabídku kurzů k tématům, které zajímají děti v různém věku, jako je třeba vesmír, Egypt a podobně. Je pro nás důležité, aby ty kurzy byly velmi praktické, hravé, v malých skupinách, protože přece jen je to šestý školní den a nemůžeme ty nejmenší zase zavalit spoustou akademického obsahu. Také chceme, aby si u nás v jednu sobotu vybraly něco pro sebe různé věkové kategorie pro případ, že má rodina víc dětí, takže je to organizačně trochu náročnější. Přes to všechno ale chceme, aby i tyto kurzy byly odborně na výši.

Takže jste sehnali na vedení kurzu o Egyptě egyptologa?

Bez legrace – ano, sehnali, egyptologii u nás vážně jednu dobu vedla děkanka Egyptologického ústavu. Pak nám doporučila svého kolegu a s ním děti z páté třídy za covidu luštily hieroglyfy na dost vysoké úrovni a bylo to skvělé. Nicméně nám přijde, že stejně důležité jako akademická stránka je i celostní rozvoj dětí, takže zařazujeme třeba i kurzy mindfulness. Pro nejmenší máme kurzy Poznej sám sebe a Poznej sám sebe ve skupině, aby se děti naučily pracovat samy se sebou, vycházet s lidmi ve skupině a podobně. Zařazujeme i tvořivé aktivity, chodíme ven.

Takže to je to místo, kde si i nadané dítě, které si těžko hledá kamarády, ty svoje kamarády najít může!

Může, a také se to děje. Máme i rodinu, která kdysi začala jezdit až z Moravy se synem a dcerou, děti si tady našly kamarády, seznámili se i rodiče, a ačkoliv už jsou to středoškoláci, vídají se pořád. Vznikne tam prostě bezpečná skupina podobně naladěných dětí s empatickým instruktorem.

Nedá mi to a musím se zeptat, co konkrétně vás na tématu nadaných a motivovaných dětí a mládeže přitahuje?

Většinu lidí, kteří se nějakým způsobem v těchto záležitostech angažují, k tomu přivedla jejich rodinná situace. U nás to bylo podobné. Narodil se nám zvídsyn a já zjistila, že tady toho pro něj moc není. Takže jsme rozjeli objevitelské soboty a postupně se to nabalovalo. Dodnes je to náš pokusný králík, zkoušíme na něm všechno, co vymyslíme.

Jeanne Bočková vystudovala VŠE v Praze a také Manchester Metropolitan University. Pracovala jako konzultantka v různých firmách, od roku 2011 je ředitelkou Centra pro talentovanou mládež. Má na starosti strategii CTM, rozvíjení portfolia online kurzů, nastavení a dodržování standardů kvality kurzů a komunikace se studenty, každodenní chod organizace, dobré vztahy s partnery a školami, tým instruktorů a lektorů.